V úterý 18. 04. 2017 se opět konal seminář nazvaný Archeologia technica 36 v prostorách Technického muzea v Brně, který se věnoval archeologickým výzkumům technických a technologických zařízení.

Uvedené akci tradičně předsedal Ondřej Merta, který seminář otevřel rozborem známých nálezů raně středověkých železářských lup z území Moravy.  Železářské lupy, jakožto výsledky přímé výroby železa obsahující poměrně čistý kov se zbytky strusky, byly vystaveny po ukončení přednášek v sále a přítomní se posléze mohli s těmito artefakty blíže seznámit. Většina lup pocházela z „detektorářských nálezů“. (Mnozí z nálezců ani netušili, co vlastně získali a tudíž se nejednou stane, že vykopanou lupu nálezce pohodí někde v okolí, jelikož se domnívá, že se jedná o nějaké závaží k traktoru a tak podobně…). Území výskytu je široké. Lupy se nalézají na Moravě, Polsku, Ukrajině, Rusku, Kazachstánu, Norsku, Švédsku, …. a jsou typicky naseknuté (naseknutí je různé velikosti i v různém úhlu), aby bylo zřejmé, že je výrobek kvalitní a obsahuje skutečný kov. Jejich váha je různá, největší lupa pochází z maďarské Šoproně o váze 50 kg.

I následující příspěvek zabrousil k lupám. Zahraniční účastník Arne Espelund shrnul výzkumy keltsko–římských kusových železářských pecí ve středním Norsku vedených archeology, kteří působí na Univerzitě v Trondheimu. Většina lokalit se nalézala v nadmořské výšce 300 až 500 m s převládajícími borovicemi a břízami. Z výzkumů vyplynulo, že šachtové pece (z jílu) se zahloubenou nístějí vystavěnou z kamene, byly plněny borovicovým dřívím. Badatelé předpokládají, že se při výrobě neužívaly měchy, ale dostatečná teplota se dosáhla komínovým efektem (dle zjištěných nálezů). Z uvedeného období detailně studována naseknutá lupa o hmotnosti 17 kg, která obsahovala pozoruhodně málo strusky a 0,28 % uhlíku.

Po přestávce na občerstvení byly předneseny dva příspěvky týkající se vápenictví. Jako první představil A. Hoch tři nálezové situace vytipované na základě geofyzikálního měření u obce Dolinky u Žďáru nad Sázavou. Ve dvou případech lze předpokládat nález těžební jámy, třetí sonda odhalila pec, která byla na základě několika málo keramických zlomků (talířů) datována do novověku. Výzkum je ve zpracování. Druhý příspěvek přednesený Petrem Kosem se věnoval neznámým vápenným pecím u Liptovského Jána. Předmětem nedestruktivního výzkumu se staly polní pece a milířiště v oblasti Jánské doliny. Stáří výrobních objektů se doposud nepodařilo zjistit. Dle pracovní hypotézy jsou některé větší útvary interpretované jako pece s více topnými kanály kladeny do středověku až raného novověku. Hustota objektů je v rámci kontextu malé slovenské podhorské vesnice výjimečná i v evropském měřítku a může se tedy jednat o doposud neznámý vápenický katastr.

Dále následovala prezentace možností rekonstrukce velkomoravské pece na výrobu keramiky pozdně antických tradic nalezené v Uherském Hradišti – Sadech. Autoři příspěvku – Jakub Langr a Vítěžslav Klofáč – se mimo nástinu problematiky daného fenoménu mimo jiné snažili přiblížit i pokus o vyhotovení obdobného výrobního zařízení na základě archeologických výsledků z let 1959 až 1964. Rekonstrukce spíše otevřela mnoho otázek (Např. zda rošt byl „vysekán“ do spraše či nikoliv apod.), některé snad čekají na své odpovědi po laboratorním vyhodnocení dotčeného pokusu.

Další příspěvek se věnoval sklářství. Člen ARA – Ján Čáni s příspěvkem nazvaným „Tri sklárne v Bzovej na pomedzí Novohradskej a Zvolenskej župy“ představil na základě archivních a kartografických dokladů sklárny z konce 17. století a 18. až 19. století v obcích Horní a Dolní Bzová. Relikty skláren včetně zachovalých objektů následně přednášející přehledně prezentoval na fotografiích.  

Po tomto referátu následovala přestávka na oběd. Po občerstvení, kterými se jako tradičně staly chléb s výbornou paštikou a vínko, prezentovala nové objevy na pražském Karlíně Tereza Blažková. Její výklad byl vskutku všeobjímající (T. Blažková započala svou přednášku historií Karlína a přehledem 5 výzkumů za uplynulých 10 let). Nad fotografiemi, které představovaly jednotlivé archeologické situace výzkumu karlínských bytových domů, srdce industriálního potažmo recentního archeologa jen plesalo. Bytové domy byly na mezi ulicemi Sokolovská a Křižíkova zřízeny v průběhu 19. století a sondáž odkryla jejich základy včetně sklepů. Stratigraficky níže se nalézala malá provozovna neznámého účelu se zlomky mlecích kamenů a zbytky sklářského materiálu. Na lokalitě byly dále nalezeny studny (jedna z nich dendrochronologicky datována do roku 1804) a stratigraficky ještě níže sedm pecí, které představovaly ty nejstarší objekty na parcele. Dodnes není zřejmé, k čemu dotčené pyrotechnologické objekty sloužily. Jako nejpravděpodobněji se v současnosti jeví hypotéza předpokládající výrobu stavební keramiky, přímé analogie však scházejí. Rozměry největší z pecí činily 3,5 x 2,5 x 1,96 m. T. Blažková svůj příspěvek zakončila slovy, že se jedná o předběžné výsledky a lze předpokládat, že v příštím roce se v rámci industriálních archeologických toulek po Karlínu dozvědí přítomní více, ať již v textové formě v rámci publikace či nové prezentace. 

Posledním z přednášejících byl David Merta, který představil smutný osud objektů spojených s brněnskou Vlněnou, n. p. Vlněna – dříve firma Neumark a Stiassny, vznikla při svitavském a svrateckém náhonu, kde byly archivním průzkumem doloženy stavby se zařízením na vodní pohon již kolem roku 1300.  Textilní výroba zde vzkvétala za 1. republiky. Továrna s rozlehlým areálem se poté transformovala na národní podnik. Současný stavební boom však nepřežila. Do dnešních dnů se zachovala jediná stavba tzv. Bochnerův palác prohlášený kulturní památkou.

Tato smutná tečka o likvidaci dalšího textilního areálu v ČR byla poté trochu rozptýlena závěrečným rokováním nad železářskými lupami, o nichž na počátku semináře hovořil O. Merta. Všichni ti, kteří se zabývají železářstvím, se seskupili nad artefakty a kladli konstruktivní dotazy, které napomohly ujasnit směr dalšího bádání týkajícího se železářských lup, což bylo mimo jiné účelem tohoto setkání.

Z mého pohledu se seminář velmi vydařil. Příspěvky byly různorodé a každý si přišel na své. Mne opět nejvíce zaujal archeologický výzkum Karlína, ale jako tradičně jsem se ráda nechala poučit o výzkumu železářských lup, pecí a dalších výrobních zařízení. Na konci semináře jsem se poté velmi ráda zaposlouchala do učené debaty o lupách a jednotlivé artefakty si zblízka prohlédla a potěžkala.

Bližší informace o semináři lze získat na stránkách brněnského technického muzea:

http://www.technicalmuseum.cz/odborne-akce/archeologia-technica-36/

Do programu semináře s anotacemi lze nahlédnout zde:

http://www.technicalmuseum.cz/wp-content/uploads/2017/03/at_36_program.pdf

Autor textu: Lucie Galusová, Autor fotografií: Jan Pařez